Statek v Hobšovicích fungoval pár let jako obchod Anglické sezóny. Osud tomu zřejmě chtěl, aby se prodejna vrátila do Prahy a tady vzniklo místo pro setkávání lidí, kteří mají rádi jógu, tanec nebo umění.
Interiérová designérka Leeda Abrtová šla propojování pozitivních energií naproti, proto dotvořila kromě budovy statku i zahradu. Když se posadíte před domem pod platany nebo nahoře u skleníku na lavičky, máte všechno jako na dlani. Původně tu byly jen vzrostlé stromy a vysoká tráva, teď je na zahradu radost pohledět.
KOUPÁNÍ Přední molo slouží jako skokanský můstek. Je pod ním hloubka 2,5 metru. O čistotu vody se starají vodní rostliny a skimmery, které sbírají nečistoty z hladiny.
LEM RYBNÍČKU Leeda navrhla okolo vody skalky s mírně sklopenými vrchními plochami a pohodlné schody. Sklípek vzaduse bude bourat, protože už dosloužil, před domem přibudou ještě další stromy a mezi nimi sezení.
SKALKA Jednou celá zaroste skalničkami vybranými tak, aby se střídaly v kvetení.
OSTYCH I ODVAHA
„Říkala jsem si, že se zahrady bojím, že nevím, co s ní mám dělat dál…,“ vede nás Leeda k rybníčku, který sem vnáší nové odlesky, pohyb i zvuky. „Napsala jsem proto Hance Goldové, která intuitivně navrhuje zahrady, že bych potřebovala poradit s tou svou, permakulturní, a poslala jí fotky. Odpověděla mi, že to mám krásně propojené a že určitě dojdu k tomu, jak ji dodělat, jenom to musím nechat chvíli v sobě dozrát. Do toho přišel covid a já si říkala, jestli zase dělám něco špatně, i když dávám zahradě s naprostým nadšením úplně všechno.“ A tak se střídala Leedina období tvrdých zkoušek s těmi v klidu, kdy se třeba dělal rybníček a ona zakládala záhony. Protože se tady bouraly i zbytky starých staveb, třeba zeď, která by se nakláněla do rybníku, zbyla na zahradě spousta hezkých kamenů. Z těch vznikla skalka okolo vodní hladiny a zídky nahoře v zahradě, které částečně brání dešťové vodě, aby okamžitě stekla dolů. „I když to tak nevypadá, zasadili jsme spoustu stromů, protože staré jabloně bude třeba časem pokácet, i proto je tady nová jablůňka i hrušeň. Je třeba, aby se tu zeleň obnovovala,“ říká Leeda. „Před dům jsem zasadila platany. Rozhodla jsem se pro ně ve vlně veder, když bylo i v domě k nevydržení, teď ho už trochu stíní a lidé pod nimi rádi sedí.“ Vzpomíná na dobu, kdy byla na místě dnešního koupacího rybníčku jen velká „louže“. Jediným problémem bývá, že se občas množí řasy. Leeda si myslela, že po milionu pulců přijde i pohroma žab, ale žabičky, které dorostly jen z některých, odskákaly zpátky do velkého rybníka kousek odsud. Přišly se sem naštěstí jen narodit. Příroda si podle Leedy většinou sama poradí.
PLATANYJsou tu teprve třetím rokem, Když se sázely, byly poloviční. Koruny budou mít průměr 2,5 m. Vzadu před starou stodolou mělo být pódium na divadlo a muziku. Zatím je prostor s trakařem hezky osázený.
ZEĎ Někdy je méně více. Rozpadlá zeď je ubouraná, takže se prostor spodní zahrady s rybníčkem a té vrchní užitkové propojil. Na zídku by Leeda jednou ráda postavila pár soch.
PERMAKULTURA
Leeda absolvovala permakulturní kurz a nastudovala potřebnou literaturu, aby věděla, jak založit zahradu na přírodních principech, aby nebyla na úkor ostatních lidí, životního prostředí, rostlin a zvířat. „Samozřejmě ještě bude trvat dva tři roky, než ji dotvořím. Už teď vím, že chci, aby v ní bylo plno zákoutí,“ plánuje a vysvětluje, proč má ráda permakulturu: „Je fajn, že všechno, co je na povrchu, shrábnete nebo do něj zaoráte podle toho, v jakém je rostlina stadiu, a pak znova… Tím, že děláte záhony na trávě, odpadá rytí. Je to vlastně princip líných zahradníků a funguje. Některé bakterie jsou zvyklé žít dole a některé nahoře, takže kdybyste rýpli do země a hlínu obrátili, tak vymře, vyprahne, bakterie nejsou schopné se vzpamatovat, to učí permakultura. Takže žádné rytí, nanejvýš kypříte.
ZÍDKY A SLÁMA Na melioračních zídkách jsou tašky a lavice. Půda okolo stromů díky slámě nevysychá. Příjemnou náladu tu dělají hezké keramické nádoby.
SKLENÍK Leeda ho vlastnoručně zasklila a pod strop zavěsila stínění. Je už po úrodě, ale letos se konečně urodila rajčata i papriky. Díky cestičce uprostřed jde oba záhony dobře opečovávat.
Záhon zakládám tak, že položím na zem kartony, na ně přijde hlína spojená s kompostem, uděláte do ní jamku a sázíte.“ Výpěstky tady končí v kuchyni, pěstují cukety, patisony, dýně, rajčata, úrody je hodně, takže se i zavařuje. O kuchyň, zahradu a slepice, které si Leeda pořídila za covidu a učila je chodit do kurníku, má postaráno díky Jiřině a Matějovi, kteří bydlí kousek odtud. To by už při své práci nestihla. Teď tady chce třeba nechat vybudovat čističku odpadních vod. Statek má totiž malou jímku, takže když je tu na kurzu třicet lidí, potřebuje pak hned vyvézt. „Musíme ještě udělat zkoušku s hydrogeologem, jestli bude zásah v pohodě,“ vysvětluje. „Naštěstí to tady máme připravené, protože jsem blázen do rozvodů a radši táhnu čtyři hadice navíc než jednu, abych měla všechno hezky propojené,“ směje se.
ZÁHONY Obehnané jsou starými trámy, které bylo třeba nařezat. Altán bez skla je z nabídky Anglické sezóny.
MAKOVICE Zdobí hlavní dveře. Makovice jsou symbolem hojnosti, moudrosti a rozvahy. Jsou to naše snad nejkrásnější suché plody.
NA BŘEHU Na konci léta rozzáří břeh růžovofialovými květy u nás hojná kyprej vrbice. Velké fialové svíce lákají včelya motýly. Leeda to tady právem miluje.
SPOKOJENOST
„To víte, že mi dělá zahrada velkou radost, pro mě je to tvorba života. Vlastně teď ani nechápu, proč si lidi nechávají navrhovat zahradu od někoho jiného,“ zamýšlí se Leeda. „Je to můj otisk, protože si to celé sama vymyslím, zrealizuji, stojí mě to lopotu i chyby, které zaručeně vždycky přijdou. Když se něco nepovede, tak to prostě trochu předělám,“ přiznává. Těší se, až se třeba větve keřů u rybníčku ohnou a budou padat přes zídku, chce pak postavit mezi ně sochy nebo nějaké artefakty. I když už zahrada vypadá k světu, stále v ní ještě mnohé plánuje. Účastníci kurzů si užijí brzy i venkovní saunu.
KONTAKTY, KTERÉ BY SE VÁM MOHLY HODIT
Více info: statekanglickasezona.cz, anglickasezona.cz
